České národní zájmy – 1

19.03.2020

České národní zájmy (1. díl)

Jaroslav Tichý • 19. března 2020 •

Při zahajovacím zasedání Sněmovny Parlamentu ČR po posledních volbách (říjen 2017) se našlo ve sněmovně poměrně dost poslanců, kteří tehdy hovořili o českých národních zájmech. Dlužno říci, že vesměs poprvé a také naposledy. Od té doby se poslanci zabývají buď prováděním neustálých oprav svých legislativních výtvorů, případně upravují zákony podle návrhů různých lobbistů. Převážnou část jejich času ve sněmovně jim však zabírá mechanické schvalování zákonů a vyhlášek EU a jejich přejímání do našeho právního řádu náhradou za naše zákony. Legalizují tak podklady k prosazování cizích zájmů u nás, a to na úkor českých národních zájmů, o nichž nově zvolení poslanci tak pěkně hovořili (pouze) na zahajovacím zasedání. Ač od té doby uplynuly více než 2 roky, sněmovna si neudělala čas ani na to, aby byla schopna české národní zájmy alespoň zformulovat a na určité formulaci se usnést, natož je začít prosazovat. Na otázku, čí zájmy pak sněmovna vlastně hájí a čí zájmy mají hájit naši europoslanci v Bruselu, nechť si čtenář laskavě odpoví sám.

Ještě předtím, než se pokusím předložit k diskuzi prvotní návrh formulace českých národních zájmů, považuji za potřebné tento návrh uvést několika poznámkami:

  1. Nejsme velmocí a nemáme ani velmocenské zájmy či ambice. Naším zájmem by tedy měla být především možnost postavit se opět ekonomicky na vlastní nohy, obnovit sociální stát, pořádek, platnost zákonů a vykonatelnost práva pro všechny, zlepšit sociální spravedlnost a zvýšit životní úroveň našich občanů, pozvednout opět úroveň našeho školství a celkového vzdělání národa, a to vše při zachování významu existence rodiny a České republiky jako národního státu na našich původních křesťanských základech. (Do r. 1989 jsme z 3.500 existujících průmyslových oborů jich provozovali 1.800, vyráběli jsme vlastní výrobky od knoflíků a šicích jehel přes sklářské a porcelánové výrobky, motocykly, auta, traktory, šicí, textilní, kožedělné a tiskařské stroje, textilní výrobky, obuv, sportovní potřeby, hutní, chemické a gumárenské výrobky, investiční celky /elektrárny, cementárny, mlýny, pivovary, rafinérie ropy apod./, zbraně, prakticky vše až po malé tryskáče, a to podle našich vlastních projektů a know-how. Sami jsme si též tyto výrobky prodávali a vyváželi vlastními do více než 120 zemí celého světa. To téměř nikdo ve světě neměl.
    Krom toho jsme byli plně více než soběstační v oblasti zemědělské a potravinářské výroby a přebytky jsme rovněž vyváželi. Měli jsme hodně šikovných lidí a zručných řemeslníků, tzv. zlaté české ruce. Byli jsme tím ve světě pověstní. Naše montéry a řemeslníky brali všude ve světě. Byli zruční, uměli improvizovat, uměli si při práci poradit.)

Pokračování